Inventurní stážisté a stážistky na letošním Normálním festivalu nejen pracovali, ale stihli se i dívat kolem sebe a rozhodli se o své postřehy z workshopů, slavnostního zahájení, výstav a filmových projekcí veřejně podělit se čtenáři a čtenářkami tohoto blogu.

Jako tělocvik a hudební výchova dohromady

Šárka: Normální festival probíhal v Praze ve dnech 17. - 19.11. Festival zahájili tři vtipní moderátoři.

Pepa: A William Longden, který byl leitmotivem festivalu – dělal hudební workshopy.

Šárka: Rozhýbal celý sál, diváci tleskali a vydávali různé rytmy a zvuky. William je velmi příjemný člověk.

Lucka: Líbil se mi celý William, protože má šedé vlasy a taky že je Angličan a měl vousy.

Jarka: William učí postižené lidi hrát na různé hudební nástroje. Lidé v Anglii mají různé postižení, třeba něco s rukama, a musejí pro ně vyrobit nástroje tak, aby ti lidé mohli na ně hrát.

Jakub: Nejvíc se mi líbilo, jak on hrál dobře toho čerta a pobavil všechny lidi na Hlaváku.

Šárka: Zapojili se i kolemjdoucí. Ostatní lidé jen nevěřícně koukali, co tam děláme.

Igor: Nějací Angličané nám ukázali všelijaké exotické hudební nástroje.

Lucka: Bylo tam bendžo, mandolína, helma, kytara a nástroje, který nevím, jak se jmenujou.

Igor: Některé nám půjčili a konal se koncert jakoby irské lidové muziky. Něco jako tělocvik a hudební výchova dohromady.

Lucka: Líbilo se mi, že jsem se seznámila s novými lidmi, aspoň nesedím doma. Bylo to poetické odpoledne.

Ukazovala ... něco

Jakub: Já jsem byl takovej, jako že jsem pořád někde byl a pořád jsem něco natáčel. V úterý to byla ta výstava.

Šárka: Výstava Pepiho Hofera na mě hodně zapůsobila. Je to malíř, který nemůže mluvit, takže za něj mluví jeho tvorba.

Pepa: Při malování aktů se inspiroval pohledem na svoje vlastní tělo.

Jakub: Nejvíc se mi líbil obraz jedný ženský, jak ona ukazovala…něco.

Pepa: Co ukazovala?

Jakub: No, zadek (smích). To tělo bylo tenký a dole tlustý.

Pepa: Jenom jestli tě nezaujala nějaká návštěvnice výstavy (smích).

Šárka: Mě zaujalo, jak říkali, že dělal v košíkářské dílně a jak tam dělal mřížky do těch obrazů.

Režisérka neprudila při natáčení

Igor: Večer v kinu AERO bylo přeplněné předsálí. Kameraman i zvukař snímali děj na plátně i na minipodiu před plátnem.

Aleš: Já si myslím, že ti hosti co tam přišli, že se jim to líbilo, když to viděli poprvé.

Šárka:  Zajímavě zpracován byl film „Filmař, fanoušek, podivín“, kde byl v hlavní roli náš legrační kolega Pepa.

Pepa: Film natočila Káča Mikulcová, která byla společně se mnou hostkou projekce. Bylo nesmírně zajímavé sledovat na plátně v šedesáti minutách život, který jsem ještě donedávna vedl. Některé scénky byly hrané, ale vycházely z mého skutečného života a z mého já.

Jakub: Opřel jsem se a díval jsem se s kamerou na plátno. To bylo docela dost pěkný, že jsem šel úplně zblízka

Patrik: V kině Světozor jsem uváděl „Pozemšťané, koho budete volit“. Otázky diváků padaly na mou hlavu a z mých úst vycházela slova: „No, natáčení bylo dobré, bavilo mě moc a režisérka mě neprudila při natáčení.“