Každé ráno mě budí táta s otravnou masáží, abych vstával. Nejdříve chodím na záchod, kde si čtu asi 10 minut noviny. Potom se jdu umýt. Ve vaně mám lázeň, to znamená, že si pouštím horkou vodu. Po mytí se oblíknu a nasnídám se. Ke snídani mám často čaj a míchaná vejce, ale musím si dávat pozor, abych je nepřipálil, protože by mě asi Pohlreich zabil. K tomu mívám nějakou zeleninu, ale teď, když je ten mor, tak si dávám jen ovoce.

Po snídani jdu do Aply, kde pracuju. Často tam chodím pozdě, tak vždycky, když tam přijdu, tak tam stojí za dveřmi naštvaná zaměstnavatelka. V práci je to celkem hezké. Vyrábím tam peněženky z krabic od mléka, které se pak prodávají v různých obchodech. Apla je sdružení pro lidi s autismem, což jsem já. Autismus je duševní postižení projevující se abnormální sociální interakcí, stálou poruchou chování a narušenými komunikačními schopnostmi (zdroj:wiki). Práce je na částečný úvazek kvůli postižení, ale zvládám jí. Chodí tam 6 lidí, kteří jsou divní. Jeden neumí mluvit, jeden si pořád něco mumlá a chce chodit do hospody. Jedna holka má ráda psy a má mužský hlas. Za práci tam dostávám jednou měsíčně peníze.

Když práce skončí, jdu domů a cestou se ještě stavím za Krakonošem na pivo. Když tam přijdu, tak tam vidím často legrační skupinu lidí. Jednou tam byl nějaký muž, který se tam válel na zemi a říkal, že nevstane. Pivo tam dává nějaký zarostlý vysoký muž, který mi říká něco o párcích. Chvíli tam sedím a popíjím pivo, potom zaplatím a jdu domů.

Když přijdu domů, tak si nejdříve uvařím jídlo. Většinou mám omáčku s rýží, kterou připálím. Potom si většinou zapnu počítač a hraju hru. Moje nejoblíbenější hra je GTA San Andreas. Hra se odehrává v Las Vegas a jsou v ní mafiáni, kteří tam střílí po lidech, kradou auta a přepadávají osamělé ženy na ulicích. Jde tam například létat letadlem, plout lodí, jezdit vlakem, autem, autobusem i na motorce. Na tuto hru jsem závislý a hraju jí 3 hodiny denně.

Potom přijde brácha ze školy, jmenuje se Martin a je mu 15. Chodí na gymnázium a chce studovat PC, takže vždycky, když přijde, tak mě vyžene od počítače. Potom jsem si zakousl něco k jídlu a šel jsem na výlet po celebritách.

Pátral jsem po Michalu Davidovi. Když jsem konečně zjistil jeho adresu, tak jsem se za ním vydal. Výlet byl dobrodružný. Už jsem se na Davida hrozně těšil, ale měl jsem takový divný pocit, jen aby tam byl. Když jsem vystoupil z vlaku, tak jsem šel směrem do Uhříněvsi. Nejdříve jsem se ptal nějakého pána, jestli neví, kde bydlí David. Říkal mi, že ne, tak jsem musel hledat sám jeho dům. Musel jsem projít celou Uhříněves, procházel jsem ulici po ulici a díval jsem se, jestli tam náhodou nebydlí. Nakonec jsem šel na Radnici a tam jsem se zeptal nějaké úřední. Ta mi řekla přesnou adresu. Bydlí v ulici, která byla někde u lesa na konci Uhříněvsi. Tak jsem se tam vypravil.

Šel jsem asi 15 minut pěšky a najednou se přede mnou objevila ta ulice. Nakonec jsem zazvonil na jeden dům, který mě lákal k Michalovi. Dům byl hezký, měl luxusní vrata, hezkou střechu a vevnitř štěkal nějaký pes. Tak jsem tam zazvonil a chtěl jsem odejít, ale po chvilce mi otevřela nějaká žena. Ptal jsem se jí, jestli tady bydlí Michal David. Říkala, že jo a šla ho sehnat. Já jsem si tam mezitím sednul v zahradě na lavičku, připravil jsem si podpisovou knížku a fotoaparát a čekal jsem než přijde. Má hezkou zahradu s rostlinami s kamenitou úpravou. Už jsem se nemohl dočkat, až vyjde ze dveří. Čekal jsem tam na něj asi 10 minut. Najednou se otevřely dveře a z nich se vyřítil pes. Byl hezký, vypadal jak plyšový, tak jsem ho pohladil.

Pak se znova otevřely dveře a z nich vyběhl úsměvný Michal David. Nejdříve jsme se pozdravili, říkal mi, že připravuje nové CD. Potom mě pozval dovnitř. Měl to tam hezké. Měl tam kulatý stůl, novou televizi, sprchový kout, vzadu měl bazén a také tam měl nahrávací studio. V nahrávacím studiu měl počítač, nějaký pult a klavír. U Michala Davida jsem byl asi hodinu. Potom jsem ho požádal o podpis a vyfotil jsem si ho a on mi dal dva druhy nějakých bonbonů. Jeden jsem snědl já, byl dobrý, a druhý jsem dal bráchovi. Řekl mi, že bude vystupovat na SuperStar a že v prosinci bude mít nějaký koncert. Potom jsem se s ním rozloučil a šel jsem zpátky.

U Michala Davida jsem byl proto, protože mě lákají slavné osobnosti, chci jich mít co nejvíce a v budoucnu chci mít i zahraniční osobnosti např. Tom Cruise. Od Michala Davida jsem odjížděl s pocitem plných dojmů a že je vše, co jsem chtěl, v pořádku.

Text vznikl pro rubriku Jeden den v životě časopisu Respekt.