Do prdele s tebou, když nejseš rozumná

a povídáš ze spaní, že ti kozy mačkám jak pomeranče.

Jo, holka, slepá tou samotou strávenou v shopě u stolu

u kláves a v papírech jiných lidí

co se do nesnází dostali vlastní vinou za komoušů. 

Tak ták nepovídej, že ti přeskakuje zas a zas

když jsi věděla, že vstávám do práce, a přišlas pozdě a probudila mě 

pak jsi vinu dávala mně než sobě

Tak končím. Ale vzpomínky si nechávám v srdci

i když někdy nebyly růžový.

Hou, jak únavné je to

něco složit o tobě a o mně.